ONLLINE, NEBO STAŽENÝ V HD KVALITĚ !

____________________________________________________________________________________________________________________________________

   Poslední cesta autobusem a metrem než dojdu do té velké, žluté budovy, ve které jsme 9 let potkávali učitele s né vždy pěknými známkami z ještě horších písemek, školníka který dbal na to aby jsme byli přezuti a ani za těch 9 let nás to nenaučil. A v neposlední řadě a pro nás nejcennější, partu přátel kterou jsme si za těch 9 let na téhle škole vytvořili. Jako kolektiv jsme sice byli zvlášt v posledních letech, pořádně neshodní a tvořili jsme se na několik měnších skupinek, přesto bychom bez jedinného člověka nebyli ta třída jako jsme teď... na konci té dlouhé cesty s mnoha překážkámi, štěstím,  zklamáním, poznáním sama sebe a i ostatních lidí kolem nás... 

I přesto, že jsme se ne všichni měli rádi, na každého časem, v dobrém či ve zlém, zavzpomínáme...

 

Našli jsme si dobrá přátelství i mimo naši třídu a jak čas plynul tak i s některými učiteli jsme si, dalo by se říci, ,,padli do noty" 

Stále si možná neuvědomujeme že dneškem všechno končí, a já místo odpočítávání dnů do prázdnin, odpočítávám dny kdy se uvidíme naposled jako ta stará parta, ale i to by se dalo jednoduše vyvrátit... do dnešního dne jsme byli nuceni být na této škole s lidmi, ať už to byli naši spolužáci nebo pedagogové, se kterými jsme nemuseli vždy stoprocentně vycházet, ale po dnešku budeme mít tu možnost se scházet jen s těmi kteří nám za to stojí a máme je nějakým způsobem po tolika letech rádi...

 

Všichni se za ta léta obrovsky změnili, někteří mně ještě ke konci devítky, mile překvapili, někteří bohužel naopak... nic to ovšem němění na tom že Všem se kterými jsem seděl v té jedné třídě přeju to nejlepší do života a věřím, že se zase někdy třeba sejdeme pohromadě v tom samém počtu v jakém dnes odcházíme !

 

-Lukáš Kurdějovský 30.6.2015